Wishlist a spol. v Mrkvi

25ún07

bubeník Péťa Lasák (vlevo) a zpěvák/kytarista Honza Anděl po koncertu v Jamu 19.5.2006

Tímto článkem tak trochu plním prosbu, se kterou ke mně přišel před pár týdny můj přítel Petr Lasák, mimo jiné bubeník kapely Wishlist. Po opravdu dlouhé a tuhé zimě, se totiž jejich těleso znovu vynořilo z hlubin jejich zkušebny a začalo nanovo koncertovat. Nový rok nakopli koncertem v Bílovci a hned o týden později se měli představit také „domácím“ fanouškům v Opavském klubu Mrkev.

No a pátek s pátkem se sešel a opravdu, 23.2. vystupoval ve výše zmíněném klubu Wishlist společně s opavskými Šeba’s band a hlučínskými Lybar band a já se rozhodl Petrovi vyhovět a kromě toho, že si znovu po dlouhé době zapařím na jejich směsici rocku, punku a grunge, mu slíbil napsat i jakousi recenzi na tuto akci.

V Mrkvi sice čepují jinak dobrého Bernarda, ale úroveň toho zdejšího je již delší dobu nechvalně proslulá, a tak jsem toho prvního vypil poněkud opatrně, zatímco na malinkém pódiu se chystali Lybar band. Na rozdíl od zbylých dvou skupin, to byli již muži v nejlepších letech (rozuměj tak kolem čtyřicítky) a na hudbě to bylo znát. Nejsem jeden z těch, kteří by se řídili heslem „Nevěř nikomu komu je nad třicet“, ale z mého čistě subjektivního hlediska byli nejslabším článkem pátečního koncertu.

Sice jim nikdo nemůže upřít profesionalitu a lehkost s jakou zvládali do posledního detailu vypilované aranže, nad tím klobouk dolů. Ovšem jejich písně, nesoucí se především v bigbítovém duchu, nepřinášeli nic nového, kreativní mohli být možná tak v roce 1974, nikoli v roce dvoutisícím sedmém, kdy tyhle songy zněli přinejmenším zánovně. Občas to mělo dobrý spád, ale po většinou jsem se docela nudil, stejně jako mnoho dalších jak jsem si všimnul. Abych to nějak shrnul, Lybar band nijak nezklamali, ale ani nenadchli.

A ačkoliv po nich nastoupivší Wishlisti nebyli tak precizní ve všech detailech a občas se do plynulého toku jejich písní vloudily menší chybičky, všechno nahrazovali energií kterou nestřídmě rozhazovali na všechny strany a nechali okusit všem přítomným. Wishlist zahráli asi kolem patnácti písní, mezi nimi mezi fanoušky již známé kusy jako Anomálie, Sny hoří nebo Něco se stalo ale také dvě zcela nové písně Řeka a Sobec se narodil ve střední Evropě. Všechno v úctyhodném tempu, navíc velmi dobře fungovala komunikace s obecenstvem, frontman Honza Anděl opět nezapomněl prohodit několik svých vtípků. A tam kde hudební stránka pokulhává (přestože nedostatek hudebních nápadů se jim nedá upřít, a to i když je jejich hudba lehce zaškatulkovatelná mezi punk-rock resp. grunge) tam si chlapci vypomůžou velmi dobrými texty, které nejinak nepolevily z nastavené laťky ani v nových písních. Celkově vzato podařený koncert. Skvěle jsem si zapařil, a to ještě na dobrou hudbu.

A ačkoli jsem se snažil být ve svém shrnutí co nejobjektivnější, zřejmě se mi to, vzhledem ke kamarádským vztahům s členy kapely, úplně nepodaří, takže na závěr alespoň popřeju Wishlistu hodně štěstí do budoucna.

P.S.: Šeba’s Band se hodnotit neodvažuji. Jednak jsem je už moc neposlouchal a za druhé, už jsem byl dost společensky unaven

Filed under: Recenze   |  Leave a Comment